KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM

Palackého nám. 9
664 91 Ivančice
Tel: 546 451 870
kic.ivancice@seznam.cz

Románský Kostel sv. Petra a Pavla

Románský Kostel sv. Petra a Pavla

 (Od jeho vzniku dodnes se zde konají pravidelné bohoslužby. Proto lze tento kostel  považovat za nejstarší funkční kostel na Moravě.)

VÝSTAVBA ROMÁNSKÉHO KOSTELA SE URČUJE DO OBDOBÍ  LET 1160 – 1165 

Někdy se mylně uvádí, že jde o rotundu. Na rozdíl od rotundy nemá románská část kostela kruhový základ, nýbrž čtvercový. (Vtip Jana Wericha: „Stála tam taková hranatá rotunda“).  Jádro této románské stavby netvoří válec, jako je tomu u rotund, ale čtyřboký hranol se třemi apsidami, který přechází do hranolu osmibokého.

Podobná stavba na území České republiky neexistuje, neboť podobná stavba v Praze-Starém městě – kostel sv. Jana Křitele Na Zábradlí – byla na konci 18. století přebudována na obytný dům. Je pravděpodobné, že oba kostely měli stejného stavebníka z Lombardie, kterého do Čech přivedl biskup Daniel ve službách Vladislava II.

Nejbližší existující příbuznou stavbou je o něco menší kaple Všech svatých v bavorském Řezně.

           Původně soukromý kostel panovníka získal farní práva někdy před rokem 1276, neboť z té doby pocházela kostelní pozdně románská křtitelnice, dnes uložená v archivu Muzea Brněnska.

 

 PROČ ZDE BYL KOSTEL POSTAVEN, SE DODNES NEVÍ

(Na úvod  následujících úvah nutno zdůraznit, že obec Řeznovice v době výstavby kostela ještě neexistovala.)

Na tomto místě se nacházel zeměpanský dvorec, jehož vybudování mohlo souviset se zánikem přemyslovského hradiště v nedaleké (3 km) obci za kopcem – Rokytné. Rokytenské hradiště nejspíše zničily trestné vojenské výpravy  českého knížete (1142, 1146) při bojích o trůn se znojemským údělným knížetem, také Přemyslovcem, Konrádem II. Znojemským.

Území, na kterém se kostel  stavěl, bylo ve své době pod přímou správou Vladislava II., který tu vládl prostřednictvím svého syna Bedřicha. Bylo na hranici údělných knížectví brněnského a znojemského, která, podle některých pramenů, kníže Bedřich několik let spravoval.

 

STAVEBNÍ ÚPRAVY NA KONCI 15. STOLETÍ

Na konci 15. století proběhly stavební úpravy románského kostela. Západní vchod s tribunou pro panovníka byl odbourán a uvnitř kostela bylo provedeno zaklenutí. Vznikl tak prostor pro zvonici, do které byly zavěšeny dva zvony, z nichž jeden, s vročením 1483, se zachoval.

Helmice nad osmibokým hranolem, vyzděná z cihel a pokrytá vápennou omítkou, nahradila v 16. století původní zastřešení. Tuto podobu si uchovala dodnes.

 

RENESANČNÍ LOĎ

Přístavba raně renesanční lodi probíhala r. 1505, kdy na ni podle dochovaných zápisů přispěl ivančický měšťan Ivan z Oslavan.

 

NÁSTĚNNÉ MALBY

Ve východní apsidě byly vytvořeny až po přestavbě, asi v pol. 16. století. Jde o postavy sv. Ondřeje s křížem a sv. Jana Evangelisty s kalichem.

             Vyjdeme-li na kůr, najdeme na omítce nápisy ze starého zákona. Pocházejí z období, kdy byl kostel pod správou českých bratří (1550–1622).

 

 

ZÁHADY KOSTELA

            Kumánský kámen

Proslulou záhadou řeznovického kostela byl až do r. 1552 tzv. „kumánský kámen“. Již Bohuslav Balbín popsal v r. 1662 kostel poblíže Brna, jehož podlaha je pokryta náhrobními deskami nad hroby tam pohřbených Kumánů. Jeden z těchto kamenů se záhadným písmem zůstal, a nyní je zabudován v interiéru kostela. Jeho nápis až r. 1952 orientalista Pavel Poucha. Jde o písmo podobné ujgurskému, které později užívali Mongolové. Nápis znamená „Markus“ a značí jméno pohřbeného kumánského bojovníka.

            Templářský kříž

Další památkou uchovanou v kostele je kámen s dutým křížem (45 x 45 cm), umístěný v kostele. Pochází z doby kolem r. 1300, kdy kostel  náležel řádu templářů, který do Čech přišel v roce 1232, později na Moravu, a jehož komenda obývala nedaleký hrad Templštýn. Takových křížů bývalo v kostele vždy 12, pohledově sjednocených.

           V řeznovickém kostele byl r. 1310 pohřben poslední komtur templářské komendy Ekko, jehož náhrobek se však nezachoval.